KT Noha Bučovice

Začátky organizované turistiky v Bučovicích lze však klást již do počátku 20. století. V roce 1905 zde vycházel turistický časopis a o pět let později byl bučovický klub "Noha" členem organizace Klubu českých turistů Brno (KČT)..Jeho zakladateli se stali především profesoři gymnázia František Neuwirth, Ing. Josef Kos a František Srp, František Frantál, ředitel měšťanské školy, ale také někteří studenti a obchodníci. (Výroční schůze bučovických turistů v lednu 2003 rozhodla o používání názvu Noha u turistického oddílu i v současnosti).

V roce 1914 byla otevřena v budově školy turistická noclehárna. Ta existovala ještě v roce 1948, kdy měla osm lůžek.

V roce 1933 byl založen odbor turistiky KČST (Klubu československých turistů). V roce 1937 měl 165 členů; z nich bylo 45 mladých lidí. Ve třicátých letech prováděl značení na 200 km turistických cest profesor Josef Kos se svými studenty. Zavedl i místní značky bílé barvy, které měly tvar ležatého křížku (obdoba "krát" z počtů - pan profesor vyučoval matematiku). Pravá dolní nožka byla malinko prodloužená - pan profesor značce říkal letadýlko. To proto, že turisty zval do nadoblačných výši k absolvování, jak on říkal, vrškové túry "Vrchy Ždánskými". Mimo jiné i na nejvyšší vrchol tehdy zvaný "U Jezírka", dnes "U Slepice". Jeden člen klubu, hudebník, složil pochodovou píseň, kterou si členové na svých vycházkách zpívali. Značení turistických cest (200 km) prováděl s několika studenty profesor Josef Kos. Z pozvánky na 13. valnou hromadu odboru KČT, která se konala 11. března 1945 u Rozsůlků je zřejmé, že předsedou byl František Frantál a jednatelem Josef Kos.

V padesátých letech stanul v čele odboru turistiky v rámci Sokola a pak i ČSTV Josef Korčián, v šedesátých letech se k němu přidal Ing. Jan Hykrda. V té době se uskutečnila řada akcí, zejména s mládeží. V roce 1956 to byla např. účast na srazu turistů na Vranovské přehradě, v roce 1957 na orientačních závodech (celkově zde bylo 382 chlapců a děvčat). Tyto závody uspořádal odbor v roce 1963 v lesích Nevojic. Odbor pořádal pravidelné vycházky, např. první jarní vycházky v roce 1965 se zúčastnilo více než 30 děvčat a chlapců. Od roku 1967 byla činnost na 5 let přerušena. Od roku 1972 let vedl oddíl turistiky TJ nejprve Gusta Kratochvíl (přešli do něj bývalí skauti) a po něm od konce 80. let Ing. Jaroslav Mlejnek. 

V letech 1973–1976 oddíl turistiky organizoval tradiční přespolní běh "Okolo Bučovic". 12. ročníku v roce 1976 se zúčastnilo 148 závodníků. Pak převzal organizování oddíl lyžování. Turistický oddíl mládeže se v 70.–80. letech účastnil turistických závodů mládeže - v nich závodily 2členné hlídky v nejrůznějších disciplínách, např. stavba stanu, orientace mapy, překonávání lanové lávky, poznávání dřevin. Úspěchů na krajské úrovni dosahovaly např. Daniela Drbalová a Radka Mangerová.

Turistický odbor byl u TJ obnoven v dubnu 1973. Vedení se ujal Gusta Kratochvíl, který dal dohromady celkem 18 členů. Mládež byla zpočátku soustředěna v pionýrském oddíle táborníků. Oddíl organizoval zájezdy na lyže (jednodenní i týdenní pobyty v Jeseníkách), několik ročníků přespolního běhu, pochody, květnové zájezdy a letní tábory. Letní tábory navazovaly na skautskou tradici. V 70. letech uskutečnil oddíl několik letních zájezdů do slovenských hor (1973 - Roháče, 1974 Tatry, 1975 Slovenský ráj, 1976 a 1978 opět Tatry). 

Následující text je z výroční zprávy za rok 1976:

"Stěžejní akcí byl zájezd do Tater. Jelo 23 osob. Tábořili jsme v Tatranské Lesné ve stanech. V neděli 16. srpna vstáváme v o půl sedmé, před osmou jedeme do Smokovce, lanovkou na Hrebienok a vyrážíme na aklimatizační túru po magistrále přes Bilikovu chatu, Kamzík, Obrovský vodopád, Lomnická vyhlídka. Zpět pěšky do Lomnice a Lesné. V pondělí výstup na Rysy. Budíček v 05:30 h. Před sedmou jedeme električkou na zastávku u Popradského plesa. V 08:15 h vyrážíme po asfaltce k plesu, zde se posilujeme a horským chodníkem pokračujeme ve výstupu kolem chaty pod Rysy. První skupina je již v poledne na vrcholu, ostatní přichází o půl hodiny později. Začíná pršet, ale mlha opadla a je vidět Mořské oko v Polsku. Cestou zpět procházíme i symbolický cintorín. V úterý 18. 8. odpočinek před výstupem na Gerlach. 16 účastníků odjíždí v 15:30 h do Smokovce a přesouvá se na Sliezský dom, kde přespali na půdě. Budíček ve 4 hodiny. V půl páté jsme pod vedením 2 horských vůdců vyrazili k vrcholu Gerlachu. Přidávají se k nám 4 další turisté. Fouká ostrý vítr, hory jsou v mracích. Vystupujeme Velickou próbou a začíná hodně pršet, nahoře sněží, je chladno. Jeden horský vůdce se vrací s jednou členkou, které se pod horským sedlem udělalo špatně. Přestalo pršet, v sedle krátce odpočíváme, traverzujeme nad ostrou stěnou, mračna se trhají. Pohled na Gerlach, ozářený sluncem nás pohání vpřed. Druhý vůdce se stačil vrátit a oba zajišťují nebezpečné úseky s čerstvě napadeným sněhem silonovými lany. Ve středu 18. 6. v 07:45 h 15 členů naší výpravy zdolalo Gerlachovský štít. Vrchol byl zdolán za 3 hodiny a 15 minut. O okamžicích, kdy se objevuje sluníčko, fotografujeme. Vracíme se zpět. Žlab Batizovské próby je vydatně zasněžen, musíme ho obcházet a už jsme na nebezpečném úseku ve strmé stěně, samé řetězy a skoby, jde to pomalu. Od plesa jdeme po magistrále. V 11 hodin jsme byli zpátky na hotelu. Balíme spacáky a jdeme pěšky do Smokovce, električkou jedeme na tábořiště. Túru absolvovali: Marie a Gusta Kratochvílovi, Oldřich a Jarek Pulicarovi, Pavel Králíček, Ivoš Hochmann, Dalibor Čada, Standa Drbal, Mirek Dvořák, Lojza Kučera, Zdeněk Kratochvíl, Petr Kvapil, Vlaďa Houšť, Klára Klementová, Eva Mlejnková.

Ve čtvrtek vstáváme v 06:30 h, před osmou jedeme lanovkou do Lomnice. Na kabinkovou lanovku na Skalnaté pleso je nekonečná fronta, proto část výpravy jde na Studenovodské vodopády, někteří jdou pěšky na stanici Start, odkud je kabinka vyváží. 6 účastníků na Lomnický štít. V pátek všichni přešli celý hlavní hřeben z Javoriny přes Sedielko na Teryho chatu a na Hrebienok. V sobotu vzhledem ke špatnému počasí jen 4 účastníci vystoupili na Prielom a Polský hrebeň. V sedle Prielomu ležel sníh, v něm řetězy. Odjíždíme rychlíkem v sobotu z Popradu přes Žilinu a Trenčianskou Teplou. Celý zájezd reprezentoval 86 km, resp. 52 hodin vysokohorské turistiky."

V osmdesátých letech pořádal odbor turistiky TJ Bučovice zájezdy po republice i do zahraničí. Např. v roce 1980 do oblasti Adršpašských skal, v roce 1981 do Vysokých Tater (Rysy, Futkotský štít, Polský hrebeň, ...), v roce 1982 Beskydy, 1983 do NDR, 1985 pohoří Rila v Bulharsku (vlakem). Velkou akcí byl 14 denní autobusový zájezd do Maďarska, Rumunska a Bulharska ve dnech 6. - 21. 8.1988. Zúčastnilo se ho 44 osob. První den patřil návštěvě Budapešti, další dny následovaly výstupy na rumunské hory v pohoří Fagaraš a Bucegi (druhá nejvyšší hora Rumunska Omul - 2 504 m, Scara 2 306 m). Charakter pohoří je blízký našim Belianským Tatrám. V Bulharsku trávili turisté volné chvíle u moře na pláži v Europa kempu a na zájezdech do Sozopolu, Nesebru a na Slunečné pobřeží. Pak následoval výstup do kempu Banderica (1 770 m nad mořem) a odtud výstup na druhou nejvyšší horu Bulharska Vichren (2 914 m), dále přes exponovaný hřeben Končeta (2 860 m) a na Kutelo (2 909 m). V Bulharsku jsme navštívili Rilský monastýr, projíždělo se kolem Železných vrat a z v Vidinu byl autobus přepraven trajektem přes Dunaj do Calafatu. Počasí přálo po celou dobu pobytu. Turisté nachodili v přepočtu 150 km na osobu, autobusem najezdili 3 800 km.

Odbor turistiky i v osmdesátých letech pořádal každý rok jeden týdenní a několik jednodenních lyžařských zájezdů do Jeseníků. Menší skupiny členů se účastnily dálkových pochodů po celé republice a výjezdů do slovenských hor.

V polovině osmdesátých let se členy odboru turistiky TJ Bučovice stali turisté z brankovického odboru turistiky v čele s Jiřím Adámkem. V roce 1988 absolvoval Jiří Adámek dálkový etapový pochod "Zemí krásnou zemí milovanou". Během tří týdnů prošel z Čierné nad Tisou do Hranic u Aše trasu 1052 km dlouhou při převýšení 17 544 m. Pochod se konal za poměrně vysokých letních teplot, 60 % tras vedlo po asfaltových cestách.

Pokračovalo se v pořádání letních dětských táborů - počet dní konání tábora se během 80. let snížil ze tří týdnů na dva. Počátkem 80. let došlo k vybudování turistické základny ve Vřesovicích

Následující úryvek z kroniky Sv. a Pavla Řehůřkových se týká jejich účasti na 5. letním srazu turistů v Adršpachu v roce 1981. "Srazu turistů ČSR jsme se účastnili v rámci tábora. Vstávali jsme ve čtyři ráno. Pěšky jsme šli do Šumné a odtud jsme odjeli vlakem. Po osmém přesednutí z vlaku na vlak se naše čtrnáctičlenná skupina dostala do srazového prostoru. Byl jsem to já, Radka Mangerová, Petr Dašovský, Luboš Vykoukal, Eva Petrášová, Hela Hrstková, Renata Pospíšilová, Jitka Masařová, Ilona Vacková, Zdeněk Mikulášek, Igor Frič, Radek Novakovský, Robert Knápek a Milan Goroš.

Pátek 10. července: Srazový prostor se nacházel na louce s krásným výhledem na skály zvlášť na "paní starostovou". Po budíčku a snídani jsme celý den trávili chozením. Prošli jsme skalní město v Adršpachu i s vyjížďkou na jezírku. Po obědě jsme se přesunuli pěšky do Teplických skal, kde se nás ujal pan Hejlek Otakar z Hronova 378, vášnivý turista a horolezec. Provedl nás skalním městem a každou zajímavou věc komentoval. Sobota 11. července: Dnes jsme odjeli autobusem do Hradce Králové na prohlídku zoologické zahrady a safari. Při tom jsme se zastavili v Babiččině údolí a ve škole Boženy Němcové. Odpoledne po nástupu všech účastníků srazu a slavnostním zakončení se většina z nás čtrnácti vykoupala v adršpašském rybníku a po koncertě hornické kapely jsme šli spát.

Neděle 12. července: Únavná cesta zpět tentokrát o jedno přesedání víc. Po příchodu do tábora jsme vymysleli slavnostní pokřik: "Už jsme tady žádné strachy, odešly nám jenom prachy. Už jsme tady zase, zabite nám prase. Máme hlad!" A potom jsme se pořádně naťápali. Pro celou skupinu nás přišel celkový pobyt bez jízdného na 1500 Kčs. Vše hradil oddíl. Organizace srazu byla perfektní. Každý si dovezl účastnický odznak a pěkné vzpomínky. 

Po roce 1989 dochází k obnovení činnosti Klubu českých turistů. Bučovičtí turisté se stávají jeho součástí, současně jsou nadále členem Tělovýchovné jednoty Bučovice. V roce 1992 měl odbor 60 členů. 1 hlídka ve složení Radim Doupovec a Svatopluk Gamba postoupila do republikového kola Turistického závodu mládeže v Kralupech. V květnu roku 1993 jsme uspořádali autobusový zájezd na Valašsko (Radhošť, údolí Losové u obce Hovězí), v září pak na Vysočinu (Devět skal, Tři palice, Źákova hora). V roce 1994 měl oddíl 79 členů. Během květnového zájezdu jsme poznávali údolí řeky Moravice. Uskutečnili jsme 10 jednodenních vycházek, např. vycházky konané 9. ledna ze Ždánice ke Zlatému jelenu a přes Konůvky do Křižanovic se zúčastnilo 26 osob, vycházky 30. 1. od Červeného kříže do Nemotic 19 osob.

V roce 1995 jsme pořádali zájezd do Železných hor (Veselý kopec, Lichnice, Žleby, Oheb, údolí Doubravy), v září do Podyjí (Ledové sluje, Čížov, Znojmo, Popický okruh). Z 11 vycházek měla největší účast - 24 osob, ta která vedla z Bučovic přes Černeckou hájenku k uhřickému rybníku a do Nesovic.

23. února 1996 se uskutečnil první ročník pochodu Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého. Poprvé jsme se zúčastnili ve větším množství oblastního zahájení jarní turistické sezóny První jarní výšlap, které se konalo na Šmelcovně. V květnu jsme během autobusového zájezdu poznávali Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Po několikaleté odmlce jsme uspořádali autobusový zájezd i v létě, i když jen v počtu 21 osob. Spali jsme pod stany v kempech Antýgl a v Černé v Pošumaví. Navštívili jsme zámek v Jindřichově Hradci, selské baroko v Holašovicích, Povydří, Tříjezerní slať, Modravu, Železnou Rudu, Špičák, Pancíř, klášter ve Vyšším Brodě, grafitové doly a zámek v Českém Krumlově, Hlubokou a Telč. Záříjový zájezd do Orlických hor (42 osob) provázelo chladné počasí. Navštívili jsme Šerlich, z kterého jsme se vydali přes Velkou Deštnou do Luisina údolí a končili jsme v Deštném. Část z nás se pak vydala od Zemské brány podél Divoké Orlice do Klášterce nad Orlicí. V neděli jsme navštívili zříceninu hradu Potštejn (vynikající průvodce) a zámek Častolovice (vynikající expozice). Stihli jsme i návštěvu Haničky (pevnosti z první republiky) a Opočna.

Autobusového zájezdu do Jeseníků v květnu 1997 se zúčastnilo 45 osob. Jeden den jsme prošli trasu: vodopády Prudkého potoka, Sušina, sedlo pod Kralickým Sněžníkem prameny Moravy, Kralický Sněžník, chata Na Návrší. Další den jsme navštívili zámek Javorník, jeskyně Na Pomezí. Odpoledne jsme vyjeli lanovkou na Šerák. Počasí nám celkem přálo, až na ty kroupy na Kralickém Sněžníku. Letního zájezdu do Krkonoš se zúčastnilo jen 8 osob, podzimního zájezdu do České Kanady 43 osob. Navštívili jsme Dačice, hrad Landštejn a vykonali pěší túru do obce Kaproun. Prošli jsme pěkně opravený Jindřichův Hradec a vydali se vlakem soukromé železnice JHMD z Kunžaku do Nové Bystřice. V neděli jsme za hluboké mlhy prošli kolem rybníků a Lužnice. Sluníčko se objevilo až v Třeboni, kde jsme poobědvali. Na závěr jsme navštívili hráz největšího rybníka Rožmberka. Uspořádali jsme též 10 vycházek - největší účast (17 turistů) byla 5. ledna, kdy jsme se vydali z Brankovic přes Žaroušky do Blišic a Koryčan.

V roce 1998 jsme byli pořadateli akce První jarní výšlap. Za místo konání byla zvolena Mohyla míru a na akci po vlastních trasách přišlo 270 osob. Zpestřením byl zasvěcený výklad tehdy studenta historie Karla Sáčka v dobové vojenské uniformě o průběhu slavkovské bitvy.

Ve čtvrtek 7. května 1998 odpoledne odjížděl z parkoviště u Obchodní akademie autobus s účastníky zájezdu "Karlštejnsko, Křivoklátsko a Posázaví". Program zájezdu zahrnoval mimo jiné návštěvu Koněpruských jeskyní, hradů Karlštejna a Křivoklátu, výlet kolem Berounky a Sázavy. Největším zážitkem byla 15kilometrová procházka romantickou Posázavskou stezkou. Prosluněný den umocňoval příjemné chvíle u Sázavy s pohledy na skály s "trampskými" chatami z dob první republiky. Zajímavostí byla návštěva stylové restaurace U Rozvědčíka známé z děl Oty Pavla. Poslední červencový týden uspořádal oddíl autobusový zájezd na Šumavu. V Novohradských horách navštívili Terčino údolí s umělým vodopádem a kamennou Kraví horu. Náročnější túra vedla z Nové Pece přes Kamenné moře a Plešné jezero strmým stoupáním kolem Stiefterova památníku na nejvyšší vrchol české Šumavy Plechý (1378 m n. m.) přes Trojmezí (hranice ČR, SRN a Rakouska) na Třístoličník a končila ve Stožci. Další trasa vedla Povydřím z Antýglu k Čeňkově pile. Všem se líbila cesta z Kvildy k pramenům Vltavy a zpět. Nepříznivé počasí provázelo návštěvu ve vzdálené Železné Rudě. Původně plánovaný výjezd lanovkou na Pancíř se omezil jen na "propršenou" vycházku k Černému jezeru. Odpoledne se počasí umoudřilo, takže měli naši turisté možnost pokochat se výhledy z věže hradu Kašperk. Předposlední den využili někteří z účastníků k vycházkám do okolí Frymburka a Lipenské přehrady, jiní k vyjížďce na motorovém člunu po Lipně a k návštěvě Českého Krumlova.

Na podzim jsme organizovali autobusový zájezd do Beskyd a Vsetínských vrchů (Lysá hora, Čarták, Pulčínské skály).

Autobusové zájezdy v roce 1999 - v květnu východní Čechy (Budislavské skalní město, Litomyšl, Čeřínek) v létě severní Čechy (Hřensko, Jetřichovické stěny, Tiské stěny, Máchovo jezero, Bezděz, Kokořín, Český ráj, Jizerské hory, Ještěd, Milešovka) na podzim Podyjí na kolech (Vranov, Šafov, Vratěnín, Riegersburg, Hardegg, Kaja, Hnánice, Šobes, Cornštejn, Bítov, Šitary, Šumná).

V roce 2023 si bučovičtí turisté připomínají 90 let od založení Klubu československých turistů v Bučovicích v roce 1933 a 50 let od obnovení činnosti odboru turistiky TJ Bučovice v roce 1973.

O turistice na Bučovicku za první republiky a po válce příliš mnoho informací nemáme. V místním muzeu se ale nachází kronika Klubu Noha, který působil na Bučovicku již od počátku 20. století, určitě dle kroniky již v roce 1909.

V padesátých a šedesátých letech pořádali pod vedením Josefa Korčiána a Jana Hykrdy bučovičtí turisté řadu vycházek a výletů. I o nich však příliš mnoho informací k dispozici není.

V roce 1973 vytvořili bývalí bučovičtí junáci v rámci TJ Sokol Bučovice odbor turistiky a Turistický oddíl mládeže Táborník. O činnosti turistů v sedmdesátých a osmdesátých letech se dochovaly výroční zprávy, které zpracovával na schůze odboru turistiky Gusta Kratochvíl.

Po roce 1989 byla obnovena činnost KČT – bučovický odbor v jeho rámci zůstal i členem TJ Bučovice a tím i ČSTV (ČUS). V roce 1992 byl založen TOM Štíři.

V roce 2003 přijal odbor název KT Noha Bučovice na počest Klubu Noha, který v Bučovicích působil v první třetině 20. století.

Předsedové bučovických turistů

Předsedou bučovických turistů v 30. letech byl Ing. Josef Kos, v roce 1945 František Frantál, od poloviny padesátých let do roku 1967 Josef Korčián, od roku 1973 do roku 1989 Gusta Kratochvíl, od roku 1989 do roku 2023 Ing. Jaroslav Mlejnek, od března roku 2023 Mgr. David Hegedüs.

V jubilejním roce 2023 má bučovický turistický oddíl 147 členů. Je součástí TJ Sport Bučovice. KČT, odbor Bučovice, jehož předsedou je od roku 2008 Ing. Roman Volek, má patnáct členů